Proces výroby palivových pelet
Podle údajů shromážděných Centrálním registrem emisí budov je v Polsku registrováno přes 400 000 kotlů na pelety. Lze předpokládat, že poptávka po tomto palivu se shoduje s roční produkcí odhadovanou na cca 2 miliony tun. Kvůli loňským turbulencím souvisejícím s nabídkou a cenou pelet mnoho potenciálních výrobců, distributorů a uživatelů upouští od nákupu výrobní linky na pelety nebo samotných pelet s vysvětlením, že pelety jsou příliš drahé.
Co je to peleta a z čeho se vyrábí?
Pelety jsou topné palivo vyrobené z bezchemických vedlejších produktů z pil a truhláren. Jedná se o piliny, hobliny a třísky ze zpracování měkkého i tvrdého dřeva. Peleta je granulát, jehož průměr je obvykle 6 nebo 8 milimetrů. Tato velikost pelet je optimální pro automatické plnění topného kotle a zajišťuje čisté spalování a provoz.
Výhody a nevýhody pelet
Není pochyb o tom, že pro konečného uživatele jsou pelety energeticky přínosným palivem, jehož energetická hodnota (19 MJ/kg) je o něco nižší než energetická hodnota uhlí (23 MJ/kg). Z ekologického hlediska se jedná o obnovitelné palivo, které přispívá k udržitelnému rozvoji a pro spotřebitele znamená pohodlí plynoucí z menšího zapojení do údržby a servisu topného kotle.
Z hlediska ekologické rovnováhy a udržitelného rozvoje je výroba pelet opodstatněná, pokud je surovinou dřevní odpad a nikoli surovina získaná v důsledku odlesňování. Ekologové proto zdůrazňují, že k výrobě pelet by se neměla používat celá polena.
Dalším důležitým aspektem, který spotřebitelé vnímají jako nevýhodu, je nestabilita cen pelet v posledních letech. Na ceny je však třeba se vždy dívat z dlouhodobého hlediska.
Proces výroby pelet
Výroba tohoto paliva je založena na lisování surovin, jako jsou hobliny nebo piliny. Na výrobu jedné tuny pelet potřebujete obvykle 6-8 m³ suroviny. Konečný výsledek závisí na fyzikálních vlastnostech, jako je vlhkost a hustota.
První fází výrobního procesu je očištění suroviny od nežádoucích nečistot. Mohou to být částice různých kovů nebo kamenů. Poté se kvůli rozmanitosti suroviny z hlediska velikosti posílá do kladivového mlýna, kde se získá homogenní frakce.
Ve druhé fázi surovina prochází procesem sušení. Piliny, hobliny a dřevěné štěpky mají zpravidla mnohem vyšší obsah vlhkosti, než je požadováno. Dosahuje dokonce úrovně přibližně 40%-50%. Po vysušení klesne vlhkost suroviny až o 10% a to je parametr, který rozhoduje o kvalitě pelet a jejich následném čistém spalování v kotli.
Další fází je úprava suroviny. To se obvykle provádí přidáním malého množství vody během samotného procesu peletizace, někteří výrobci však přidávají různé druhy prostředků podporujících výrobu pelet, jako je škrob nebo mouka.
Další fáze probíhá v samotné matrici peletizačního stroje. Měkká surovina je pod vysokým tlakem lisována do otvorů matrice pomocí válců a z nich vystupující hotová peleta je řezána na danou délku pomocí nožů. Během procesu peletizace je teplota na spoji matrice a válců mezi 60 °C a 80 °C. Způsobí, že lignin obsažený v surovině, který je přírodním pojivem, vytvoří a naváže peletu.
Pátou fází je chlazení konečného produktu. Granule pelet se chladí na vzduchu. Chlazení lze zesílit přídavnými ventilátory namontovanými na dopravním pásu. Během procesu ochlazování spoje tuhnou a stávají se stabilními. Díky tomu si pelety udrží svůj tvar až do spálení v kotli, kamnech nebo krbu.
Posledním krokem je prosévání. Prach a nesprávně slisované pelety jsou separovány a vráceny do výrobního procesu, zatímco dobré pelety jsou baleny do pytlů nebo přepravovány do kontejneru/sila jako volné zboží.
Konečný produkt může být certifikován. Podle obsahu popela, sloučenin dusíku, výhřevnosti a vlhkosti se palivové pelety dělí do 3 jakostních tříd. Pelety třídy A1 zaručují nejvyšší kvalitu a jsou nabízeny především individuálním zákazníkům. Pelety třídy A2 jsou středně kvalitní pelety a používají se hlavně ve velkých topných instalacích. Pelety třídy B se používají především v kotlích vybavených samočisticím hořákem.
Linka na výrobu pelet od TechnoMaszBud Sp. z o.
