Je peleta dobré palivo?
Peleta – palivo budoucnosti?
Od roku 2024 má při modernizaci vytápění podíl energie sloužící k vytápění budov a získané z obnovitelných zdrojů činit minimálně 65%. Vzhledem k nedávným turbulencím na trhu, cenovým skokům fosilních paliv i nejistotě ohledně jejich dostupnosti vyvstává otázka, jaký druh vytápění je jak praktický, tak ekonomický.
S ohledem na skutečnost, že v celé Evropě je dřevo považováno za obnovitelné palivo, se volba vytápění pomocí kotle na pelety jeví jako dobré řešení. Hovoří pro něj argumenty, které popíšeme v další části textu.
Výhody pelet
- peleta je ekologické palivo s nízkými emisemi prachu, a její bilanci CO2 lze považovat za plně neutrální, protože při jejím spalování vzniká pouze tolik CO2, kolik strom během svého života z atmosféry odebral.
- vzniká ze dřevního odpadu po procesech řezání a zpracování na pilách.
- je nezávislým palivem a nepodléhá podmínkám charakteristickým pro fosilní paliva, např. dovozním omezením.
- s výjimkou tzv. „vyšší moci“ je dostupnost pelet zajištěna mnoha výrobci, včetně regionálních, kteří investováním do peletovacích lisů s malou a střední kapacitou vycházejí vstříc místním spotřebitelům. Její dostupnost je prakticky neomezená.
- může být ekonomickou alternativou k uhlí, plynu a oleji.
Peleta jako levné a ekologické palivo
Analyzujme tento poslední aspekt. Při předpokladu teploty v místnostech na úrovni 21℃ během topné sezóny (6 měsíců) potřebujeme k vytápění dobře izolovaného domu o ploše 150m2 vybaveného kotlem 5. třídy (účinnost 90%) přibližně 4500 kg pelet.
V případě nového typu kotle na uhlí budeme potřebovat přibližně 4000 kg ekogrosku. Při předpokladu, že cena 1 tuny ekogrosku činí v současnosti cca 2000 PLN a pelet cca 1800 PLN, vychází náklady na vytápění peletami na 8100 PLN a u vytápění uhlím cca 8000 PLN. Rozdíl je na první pohled nepatrný, nicméně je třeba pamatovat na to, že vzhledem k negativnímu vlivu na životní prostředí mohou ceny uhlí v nejbližších letech růst. Navíc je třeba mít na paměti, že Národní program ochrany ovzduší nepředpokládá od roku 2030 používání uhlí jako paliva pro vytápění ve městech a od roku 2040 na venkově. Velkou výhodou pelet je jejich čistota při používání – jednoduše nešpiní. Z 1 tuny spálených pelet zůstane ne více než 5 kg popela, zatímco
v případě ekogrosku je to minimálně 40 kg a u uhlí typu ořech od 70 do 120 kg.
V zemích jako Německo a Rakousko jsou cenové rozdíly mezi energetickými nosiči větší než v Polsku. Náklady na výrobu 1 kWh z pelet jsou přibližně o 30% nižší než v případě zemního plynu a topného oleje. K tomu se přidávají vládní podpůrné programy. Nelze vyloučit, že podobné cenové rozdíly se brzy objeví také v Polsku.
Shrnutí
V Polsku se ročně vytěží cca 40 mil. m3 dřeva. To odpovídá 40 mil. stromů a toto množství představuje přibližně 75% ročního přírůstku, což znamená, že stromy ročně pohltí více CO2, než kolik spalované pelety a dřevo vyprodukují.
Budoucnost pelet není ohrožena. Největší producenti pelet v Evropě – Německo, Francie, Itálie, Dánsko a Rakousko – zvyšují výrobní kapacity a budují nové závody. V Rakousku
má být během následujících 3–4 let vybudováno 11 dalších závodů na výrobu pelet. Poté výrobní kapacity těchto 51 lokalit umožní vyrobit 2,2 mil. tun pelet. To představuje nárůst o 30% oproti roku 2022.
V Polsku bylo v roce 2021 vyrobeno cca 1,1 mil. tun pelet, což představuje nárůst o cca 50%
oproti roku 2015. Údaje za rok 2022 zatím nejsou k dispozici, ale lze očekávat nejvyšší procentní nárůst v posledních letech, dosahující dokonce 30%.
Peleta má velmi velký rozvojový potenciál v oblasti průmyslového využití,
a cíle politiky Evropské komise vynucují výměnu starých uhelných kotlů za topné instalace poháněné peletami.
