Pelety a uhlí. Velký smog. Před sedmdesáti lety se Londýn málem udusil
Velký smog. Před sedmdesáti lety se Londýn málem udusil
V roce 2022 si ekologická komunita připomene 70. výročí slavného „Velkého londýnského smogu“, ke kterému došlo v Londýně 5. – 9. prosince 1952 a vyžádal si životy nejméně 12 000 lidí, dalších 100 000 trpělo chronickými nemocemi... Příčinou katastrofy nebyla obyčejná anglická mlha a v domech se topí dřevem a uhlím.
Připomeňme, že začátkem prosince 1952 se nad Londýnem snesla studená mlha. Kvůli mimořádně nízkým teplotám začali obyvatelé k vytápění spotřebovávat více uhlí než obvykle. Přibližně ve stejné době byl dokončen proces náhrady elektrické městské dopravy (tramvaje) dieselovými autobusy, které nebyly vybaveny filtry pevných částic ani katalyzátory výfukových plynů. Zplodiny hoření ve vzduchu dosáhly během několika dní neobvyklých koncentrací. Mlha byla tak hustá, že bránila automobilové dopravě. Někteří obyvatelé města po odchodu z domova nemohli najít cestu zpět. Zpočátku byla reakce obyvatel klidná, protože mlha není v Londýně nic neobvyklého. Jenže v dobách „velkého smogu“ se londýnské nemocnice rychle plnily oběťmi respiračních onemocnění a úmrtnost ve městě začala stoupat. Původně tyto skutečnosti nebyly medializovány, ale po pár dnech se ukázalo, že pohřebním ústavům došly rakve.
Lidé změnili svůj postoj ke znečištění ovzduší. Díky katastrofě si svět uvědomil, že tento problém přímo ohrožuje lidský život. Byly přijaty nové ekologické normy omezující používání „špinavých“ paliv v průmyslu a zakazující emise výfukových plynů obsahujících saze. V roce 1956 byl přijat první „zákon o čistém ovzduší“, který vyžadoval použití bezdýmného paliva, zejména v hustě obydlených oblastech.
Jaké je nebezpečí topení uhlím a dřevem
Problém neekologického vytápění zůstává aktuální i v 21. století. Podle Světové zdravotnické organizace WHO zemřou ročně asi tři miliony lidí, protože topí uhlím nebo bydlí vedle takových budov. Dalším problémem při vytápění uhlím a dřevem je zvýšené nebezpečí požáru. Požáry „pecí“ jsou po neopatrné manipulaci s ohněm třetím nejčastějším. Je nutné vytvořit další administrativní a ekonomické pobídky, abychom se co nejrychleji zbavili škodlivých účinků vytápění pecí v zemi.
Alternativa vytápění peletami
V první řadě odborníci doporučují nahradit palivové dřevo a uhlí peletami. Zjednodušeně řečeno se jedná o lisované a sušené granule či „klacky“, případně i celé „polena“ z různých surovin – od pilin a hoblin až po obilné slupky, rákos a rašelinu.
- Pelety jsou vyrobeny z bezpečných a ekologicky nezávadných materiálů, které neškodí zdraví.
- Topení peletami má dobré bezpečnostní vlastnosti. Granulované palivo z přírodních surovin.
- Ve většině případů se vytápění peletami vyznačuje nízkým obsahem popela (existují výjimky, např. u rašelinových pelet).
- Při použití pelet je možné v budoucnu využít popel.
- Vytápění soukromého nebo příměstského objektu granulovanými peletami nevyžaduje povolení připojení (na rozdíl od plynových variant).
- Není potřeba vytvářet samostatnou budovu pro skladování pelet – stačí si vybrat suchou místnost.
- Kotle na pelety se vyznačují vysokou účinností.
- Ve většině případů pelety při spalování nevydávají zápach.
- Pelety mají vysokou kalorickou hodnotu.
- Kotle pracující na takové biopalivo se velmi pohodlně používají - člověk se musí podílet na jejich provozu ne více než jednou týdně, protože všechny procesy probíhají automaticky.
