Skladování dřeva – jak ušetřit čas, prostor a peníze?

Konec února je okamžikem, kdy vzhledem k nadcházejícímu období hnízdění ptáků končí období těžby v polských lesích.

S blížícím se jarem přichází také pracovitý čas pro všechny zahrádkáře a majitele domácích zahrad. V prvních týdnech března se dají do pohybu všechny druhy zahradnických nůžek, pil a pilových listů. Rané jaro je totiž kromě pozdního podzimu nejlepším obdobím pro prořezávání zahradních stromů a keřů.

Co z toho vyplývá… mnozí z nás se v blízké budoucnosti stanou majiteli poměrně velké hromady dřeva a několika koleček větších i menších větví. 

Dřevo, jak známo, se vždy hodí.

Jak jej však rozumně uskladnit do prvního většího letního ohně, nebo jej snad uchovat na další zimu? Podívejme se na to blíže.

1. Základem je vhodné místo 

Vlhkost je největším nepřítelem dřeva. Mokré dřevo špatně hoří, kouří a vytváří usazeniny v komínových průduších. 

Aby bylo dřevo chráněno před vlhkostí, je nejlepší jej skladovat vyvýšeně, bez přímého kontaktu s vlhkou půdou. K tomuto účelu nám mohou posloužit například palety.

Důležitý je také suchý a dobře větraný prostor. Dřevo by mělo být skladováno na místě, které je suché a chráněné před deštěm. Ideálně se k tomu hodí přístřešek nebo jakýkoli druh zastřešení. 

Neméně důležitý je i způsob uložení dřeva. Nejlépe je to udělat tak, aby mezery mezi jednotlivými kusy byly co největší. To zajistí správnou cirkulaci vzduchu a zabrání rychlému hnití.

2. Vhodná doba vysychání

V závislosti na použití by mělo být dřevo skladováno po různou dobu.

Pro rekreační oheň a pečení pověstných brambor v jeho žáru se hodí jakékoli přiměřeně suché dřevo, bez předchozího vysychání. 

Situace je jiná, pokud chceme naším dřevem vytápět kamna nebo jej používat v domácím krbu. Palivové dřevo je nejlepší sušit alespoň 6 měsíců, ideálně 1–2 roky, v závislosti na druhu. Mladší dřevo (např. bříza) schne rychleji, zatímco tvrdé dřevo, jako je dub nebo buk, může potřebovat delší čas.

3. Efektivní drcení

Není objevem tvrdit, že jemně nasekané dřevo může zabírat méně místa než velké větve vcelku. Zdlouhavé sekání, činnost pro některé uvolňující, avšak z dlouhodobého hlediska únavná a obtěžující, lze nahradit prací drtiče dřeva.  

Drtiče dřeva jsou spojovány především s prací při těžbě a mohou být považovány za specializované vybavení pro dřevorubce. Ve skutečnosti však každé hospodářství či dílna produkující velké množství dřevěného odpadu může úspěšně využívat jejich funkčnost.

Na trhu je k dispozici mnoho druhů drtičů s různými způsoby pohonu. Nastavitelné nože umožňují kontrolovat velikost materiálu procházejícího drtičem. Díky tomu lze kromě drcení dřeva na palivo nepravidelné větve či dřevěný odpad zpracovat také na štěpku, která má řadu praktických využití. Může se hodit v zahradnictví jako materiál k hnojení záhonů nebo k podsypání zahradních či parkových cestiček. Štěpka se používá také jako izolace nebo materiál pro výrobu dřevotřískových desek – např. třískových. 

4. Peletování a briketování

Pokud nám více než rekreační topení v krbu záleží na efektivním vytápění našeho hospodářství s využitím vlastního dřeva, může se jako dobré řešení ukázat výroba dřevěných paliv. 

Rozlišujeme dva nejpopulárnější druhy tohoto typu paliva:

4.1. Brikety

Brikety jsou tuhé palivo ve formě malých hranolů s vysokou hustotou. Vznikají lisováním biomasy, v tomto případě dřevěné, uvnitř zařízení zvaného briketovací lis. Energetická hodnota briket se může lišit v závislosti na druhu biomasy, vlhkosti materiálu a způsobu jeho zpracování. Nejenergetičtější: briketa z pilin, má výhřevnost na úrovni 17–19 MJ/kg. Brikety dosahují nejlepší účinnosti v kotlích na biomasu, ale bez problémů se spalují také v univerzálních kotlích, uhelných kamnech s regulovaným přívodem vzduchu či v průmyslových kotlích. Méně často, ale rovněž úspěšně, se jimi topí v krbech nebo tzv. „kozách“.

4.2. Pelety

Peleta je specializovanější druh dřevěného paliva. Vzniká podobným způsobem jako briketa, s tím rozdílem, že hotovým produktem práce peletovacího lisu je granule snadno přepravitelná a skladovatelná. Tento typ paliva se vyrábí ze všech druhů hoblin, pilin, štěpky či větví. 

Kvalitní peleta vykazuje energetickou hodnotu 18–20 MJ/kg. 

Peleta se spaluje ve speciálních peletových kamnech zajišťujících využití maximálního energetického potenciálu paliva při co nejmenší produkci kouře a popela.

Výhodou dřevěných paliv oproti neopracovanému dřevu je snadná přeprava a skladování. Silně slisovaná briketa či peleta zabírá výrazně méně místa než dřevo, z něhož byla tato paliva vyrobena.

V procesu jejich výroby dochází také k výraznému snížení obsahu vody, díky čemuž jsou pelety či brikety málo náchylné k hnití. 

Nižší vlhkost paliva rovněž omezuje emise kouře ve srovnání se spalováním neopracovaného dřeva. Další výhodou takového zpracování je absence nutnosti důkladného sušení dřeva určeného na pelety či brikety.

 Uvažujete o výrobě vlastního paliva? Více informací o peletovacích lisech a briketovacích lisech najdete v našem jiném článku.

Shrnutí

Dřevo je stále jedním z nejuniverzálnějších a nejdostupnějších palivových materiálů v našem regionu. Jeho růst je však dlouhodobý proces. Vyplatí se proto odpovědně spravovat jeho zdroje a plně využívat energetický potenciál, který se v něm skrývá. Dobré a bezztrátové skladování, i v malém měřítku,  je klíčovým prvkem rozumného využívání této suroviny.