Jsou pelety dobrým palivem?
Od roku 2024 při modernizaci vytápění podíl energie použité na vytápění budov, a z obnovitelných zdrojů se očekává minimálně 65%. V souvislosti s nedávnými turbulencemi na trhu, skokovými cenami fosilních paliv a nejistotou ohledně jejich dostupnosti vyvstává otázka, jaký typ vytápění je praktický a ekonomický.
Vzhledem k tomu, že dřevo je v celé Evropě považováno za obnovitelné palivo, volba vytápění pomocí kotle na pelety se zdá být dobrým řešením. K tomu slouží následující argumenty:
- pelety jsou ekologická paliva s nízkými emisemi prachu,
a jeho rovnováhu CO2 lze považovat za zcela neutrální, protože při jeho spalování vzniká pouze tolik CO2, kolik strom během svého života extrahuje z atmosféry
- vzniká z dřevěného odpadu po procesech otírání
a kácení na pile.
- je nezávislým palivem a nepodléhá podmínkám typickým pro fosilní paliva, jako jsou omezení dovozu.
- s výjimkou tzv. "Force" Major" je dostupnost pelet zaručena mnoha výrobci, včetně regionálních, kteří investují do pelet
s nízkou a střední produktivitou jdou vstříc okolním spotřebitelům. Jeho dostupnost je téměř neomezená.
- může být ekonomickou alternativou uhlí, plynu a ropy.
Podívejme se na poslední aspekt. Za předpokladu, že v topné sezóně (6 m) je teplota
v místnostech na úrovni 21℃ pro vytápění dobře izolovaného domu o rozloze 150m2 a vybaveného kotlem třídy 5 (účinnost 90%) potřebujeme cca. 4500 kg pelet.
Pro příští generaci uhelného kotle budeme potřebovat cca. 4000 kg ekogroška. Za předpokladu, že cena 1 tuny ekogrošku je v současné době cca. 2000 zlotých., a pelety cca. Zlotých 1800 dostáváme na vytápění peletami náklady 8100 PLN a na vytápění uhlím cca. 8000 PLN. Rozdíl je zdánlivě zanedbatelný, ale je třeba si uvědomit, že kvůli škodlivým dopadům na životní prostředí mohou ceny uhlí v příštích letech růst. Kromě toho musíme mít na paměti, že národní program ochrany ovzduší nezahrnuje od roku 2030 používání uhlí jako paliva pro vytápění ve městě, ale od roku 2040 ve venkovských oblastech. Velkou výhodou pelet je jeho čistota při používání-prostě se nešpiní. Z 1 tuny spálených pelet nezůstane více než 5 kg popela, zatímco
u uhlí typu ekohrabka je to minimálně 40 kg a u vlašských ořechů 70 až 120 kg.
V zemích, jako je Německo a Rakousko, je cenová propast mezi energiemi větší než v Polsku. Náklady na výrobu 1 kWh z pelet jsou asi cca. 30% nižší, jako u zemního plynu a topného oleje. K tomu se přidávají státní podpůrné programy. Nelze vyloučit, že v dohledné době k takovým cenovým rozdílům dojde i v Polsku.
Shrnutí
V Polsku se ročně sníží asi o 40 milionů m3 dřeva. To odpovídá 40 milionům stromů a toto množství představuje přibližně 75% ročního přírůstku, což znamená, že stromy každoročně absorbují více CO2 jako spálené pelety a dřevo ho uvolňuje.
Budoucnost pelet není ohrožena. Největší výrobci pelet v Evropě, včetně Německa, Francie, Itálie, Dánska a Rakouska, zvyšují výrobní kapacity a staví nové továrny. v Rakousku
v příštích třech až čtyřech letech se plánuje výstavba dalších 11 závodů na výrobu pelet. Výrobní kapacita těchto 51 míst pak umožní vyrobit 2,2 milionu tun pelet. To je o 30% více než v roce 2022.
V Polsku se v roce 2021 vyrobilo cca. 1,1 milionu tun pelet, toto zvýšení cca. 50%
oproti roku 2015. Data za rok 2022 zatím nejsou k dispozici, ale lze očekávat největší %růst za poslední roky, který dosáhne 30%.
Pelety mají velmi velký rozvojový potenciál v oblasti průmyslového využití,
a cíle politiky Evropské komise nutí vyměnit staré kotle na uhlí za topné systémy na pelety.
