Investice podporující životní prostředí se v současnosti těší stále většímu zájmu – jak kvůli rostoucímu ekologickému povědomí, tak finančním přínosům plynoucím ze „zeleného” podnikání. Příkladem může být pěstování kyslíkových stromů, tedy paulovnií. Vzhledem k jejímu bleskovému růstu plantáž paulovnií umožňuje dosáhnout příjmů již po několika letech od založení. Nejde však o podnikání pro každého: aby bylo možné plně využít potenciál tohoto druhu a maximalizovat budoucí zisky, je třeba dobře promyslet jak agrotechnické otázky, tak možnosti využití suroviny.
Co je kyslíkový strom? Nejdůležitější informace o paulovnii
Pod názvem „kyslíkové stromy” se skrývají vyšlechtěné odrůdy a kříženci druhů rodu paulovnie (Paulownia), jako jsou P. tomentosa , P. elongata , P. fortunei. Jsou to nejrychleji rostoucí stromy, které lze pěstovat v polském klimatu, a zároveň jedny z nejrychleji rostoucích stromů na světě. Bleskově předčí domácí druhy pěstované pro získávání dřeva, včetně takových „sprinterů” jako borovice lesní nebo bříza bělokorá. Pokud mají zajištěny optimální podmínky, z hlediska tempa přírůstku biomasy paulovnie převyšují dokonce i energetické vrby, tedy klasický zdroj suroviny na štěpku a pro výrobu pelet.
Jak rychle rostou kyslíkové stromy? Pokud mají stromky přístup k odpovídajícímu množství světla, vody a živin, je tempo růstu paulovnie až neuvěřitelné! Již v prvních letech pěstování jejich přírůstky dosahují více než 2 m ročně. Růst rekordně vitálních exemplářů se může zvýšit o dokonce 4 m během pouhé jedné sezóny! Po 6 letech mají kyslíkové stromy obvykle již 10-15 m výšky.
Plantáž paulovnií nevyžaduje likvidaci po sklizni. Kyslíkové stromy se vyznačují schopností znovu obrůstat z kořenů. Z uříznutého kmene na jaře vyrážejí nové výhony a po několika letech lze provést další sklizeň. Na správně založené a udržované plantáži kyslíkových stromů lze provést několik takových cyklů.
Vzhledem k bleskovému přírůstku biomasy a obrovské ploše listů jsou paulovnie mimořádně výkonné „továrny na kyslík” : během roku několik let starý strom tohoto druhu vyprodukuje cca 6 kg kyslíku a zároveň pohltí více než 8 kg oxidu uhličitého. V závislosti na podmínkách růstu a hustotě výsadby hektar „kyslíkového lesa” vyprodukuje od 10 do dokonce 30 tun kyslíku ročně!
Jak vypadá kyslíkový strom? Krásně! Další výhodou paulovnie je dekorativnost. Kyslíkové stromy vytvářejí obrovské listy o průměru více než 30 cm a srdčitém tvaru, které jim dodávají exotický vzhled. V květnu rozvíjejí působivé hrozny světle fialových, zvonkovitých květů – vypadají mimořádně efektně a jejich sladká vůně a hojně produkovaný nektar lákají včely.
Plantáž kyslíkových stromů na biomasu nebo pilařské dřevo
Z pohledu investora jsou přínosy pro životní prostředí plynoucí z pěstování kyslíkových stromů přidanou hodnotou. Větší význam mají reálné zisky! Kolik lze vydělat na plantáži paulovnií? Co udělat, aby se investice stala výnosnější?
Před založením plantáže paulovnií je třeba se zamyslet nad určením budoucí sklizně. Existují dva hlavní obchodní modely: pěstování na biomasu nebo pro získání vysoce kvalitního pilařského dřeva. Praktikuje se také hybridní řešení.
Dřevo paulovnie je surovina ceněná mj. v nábytkářství, lodním stavitelství a také využívaná k výrobě hudebních nástrojů. Je poměrně lehké (cca 270-300 kg/m3), a zároveň trvanlivé, pevné a snadno opracovatelné. Vyznačuje se vysokou výhřevností, která u suchého dřeva činí cca 18,5–19 MJ/kg. Možnosti využití této suroviny však závisí na její kvalitě, spojené s použitou agrotechnikou.
Pěstování kyslíkových stromů na biomasu umožňuje sklidit úrodu rychleji, a tím získat návratnost investice. Při pěstování pro energetické účely se rostliny vysazují v hustotě od 900 do více než 2000 kořenových sazenic na hektar plantáže. Lze je vést na několik výhonů, které rychle vyplní meziřadí. Sklizeň se provádí po 3-4 letech od výsadby a získává se výnos v řádu 15-30 t/ha. Protože kyslíkové stromy obrůstají z kořenů, za několik let plantáž poskytne další porci biomasy. Důležité je, že dřevo paulovnie považované za biomasu nemusí splňovat přísné jakostní normy: pro tento účel jsou vhodné také rozvětvené větve, křivé větve, sukovité kmeny. Takovou surovinu lze zpracovat na palivové dřevo, štěpku, pelety nebo brikety.
Rozhodně se vyplatí mít vlastní zařízení na výrobu pevných biopaliv, tedy peletovací lis nebo briketovací lis. Dřevo paulovnie nižší kvality, určené na biomasu, se vykupuje za 250- 400 PLN/m³, tedy 150-300 PLN za tunu. Naproti tomu ceny tuny pelet se pohybují v rozmezí 1300-2500 PLN/t.
Plantáž kyslíkových stromů zakládaná za účelem získání vysoce kvalitního pilařského dřeva teoreticky umožňuje dosáhnout většího zisku, je však spojena se značným rizikem a její péče je mnohem složitější. Hustota výsadby je menší, cca 500-750 sazenic na hektar. Je třeba se obrnit trpělivostí: aby bylo získáno dřevo třídy A, sklizeň se provádí až po 10-12 letech od výsadby, když kyslíkové stromy dosáhnou odpovídající výšky a jejich kmeny budou mít průměr alespoň 30-40 cm. Surovina musí splňovat přísné kvalitativní požadavky: kmeny by měly být rovné, válcovité a silné, bez rozvětvení, s co nejmenším počtem suků. Je o co bojovat: dřevo paulovnie třídy A, vyznačující se nejvyšší kvalitou, lze prodat za více než 1500-2000 PLN/m3 – samozřejmě za podmínky, že se na něj podaří najít kupce! Alternativou je sklizeň již po 6-8 letech – tenké kmeny paulovnie lze prodat jako dřevo třídy B nebo C, oceňované podstatně levněji, od cca 900 PLN za 1 m3.
Aby stromy paulovnie vytvořily rovné kmeny, vyžadují pravidelné prořezávání bočních výhonů a odstraňování kořenových výmladků. Bohužel ani systematická péče o plantáž nezaručuje získání suroviny prémiové třídy. Z hektaru se získává cca 60 tun pilařského dřeva. V přepočtu na rok to dává průměrný přírůstek hmoty na úrovni cca 5 tun/ha, tedy výrazně méně ve srovnání s pěstováním na biomasu. Aby se zvýšila rentabilita investice, rozhodně stojí za to naplánovat také využití „odpadu”, tedy větví, silných větví, rozvětvených kmenů. Jsou vhodné jako surovina na biomasu stejně dobře jako paulovnie pěstované typicky pro energetické účely. S využitím linky na výrobu pelet z nich lze vyrobit vysoce kvalitní pevné biopalivo. Další možností je zpracování zbytků po sklizni kmenů kyslíkových stromů na štěpku pro mulčování plantáže pomocí štěpkovače.
Jak založit plantáž kyslíkových stromů v Polsku?
Pozor: pěstování paulovnie není podnikání pro každého! Může být mimořádně výnosné, ale vyžaduje odpovídající agrotechniku a poměrně velkou počáteční investici. Klíčový význam má výběr klonů paulovnie přizpůsobených polským klimatickým podmínkám. Patří k nim mj. ‘Shan Tong’, ‘Oxytree’, ‘Pao Tong Z07’, ‘Nordmax21’, ‘Kirihiro’ a ‘H2F4’.
Kyslíkové stromy se dokážou přizpůsobit různým podmínkám prostředí a typům půdy, tempo jejich růstu však závisí na stanovištních podmínkách a hustotě výsadby. Základním omezením je mrazuvzdornost: pěstování kyslíkových stromů je výnosné v teplých regionech Polska, kde teplota v zimě neklesá pod -25°C. Termín výsadby by měl připadat na druhou polovinu května, aby mladé sazenice nebyly vystaveny časným jarním mrazíkům. Důležitá je příprava stanoviště, tedy odplevelení, nakypření a obohacení hnojivy. Paulovnie jsou tolerantní vůči reakci půdy, mohou růst na půdách s pH v rozmezí 5-8. Pro jejich pěstování nejsou vhodné podmáčené, silně kyselé ani velmi těžké, jílovité půdy.
Pěstování kyslíkového stromu (paulovnie) - praktické rady
Vyplatí se rozhodnout pro zavlažování a hnojení plantáže dusíkem. Mladé kyslíkové stromky, které mají v prvních měsících růstu zajištěný stálý přístup k vlhkosti, vytvářejí obrovské listy, které jim umožňují intenzivní fotosyntézu.To se promítá do zrychleného růstu výhonů a kořenů. Důležité je omezit zavlažování plantáže na podzim a nakonec je přerušit před koncem sezóny. Díky tomu sazenice rychleji přejdou do klidového stavu a v důsledku toho lépe přečkají zimu. Starší, několik let staré stromy paulovnie vytvářejí hluboký kořenový systém, který jim zajišťuje větší odolnost vůči suchu a umožňuje čerpat živiny z hlubších vrstev půdy.
V prvním roce po výsadbě je důležitým zákrokem seříznutí kyslíkových stromů cca 3–5 cm nad zemí. Tento radikální řez se provádí v období klidu, na podzim nebo časně na jaře následujícího roku. Díky tomu rostliny zahájí druhou sezónu od nuly, se silnějším kořenovým systémem. Umožní jim to výrazně rychlejší růst a vytváření silnějších výhonů, navíc to umožňuje dosažení vyrovnání plantáže. Jednoleté výhony paulovnie zbylé po seříznutí se nemusí znehodnotit. Nejlépe je nadrtit je přímo na poli pomocí štěpkovače s pohonem od PTO a následně využít k mulčování plantáže. Štěpka rozložená kolem mladých kyslíkových stromků (nebo jiných kulturních rostlin) zadržuje vlhkost v půdě, omezuje růst plevelů a při rozkladu obohacuje půdu o organickou hmotu.
Vyplatí se investovat do kyslíkových stromů?
Plantáž kyslíkových stromů spojuje ekologické cíle s obchodním potenciálem, vyžaduje však profesionální přístup. Klíčový význam mají nákup certifikovaných, mrazuvzdorných sazenic paulovnie, výběr a pečlivá příprava stanoviště, stejně jako vědomé rozhodnutí ohledně cíle založení plantáže. Pěstování na biomasu nabízí rychlejší návratnost investice a je méně náročné z hlediska péče. Produkce pilařského dřeva potenciálně umožňuje získat vyšší zisk za cenu mnohaletého čekání a velkých pracovních nákladů. Vždy stojí za to usilovat o využití odpadních surovin – ku prospěchu plantáže i vlastní peněženky.
